Režisér Michael Haneke natočil americkou verzi svého o deset let staršího snímku Funny Games. Pokud chcete vidět lehce nadprůměrný hororový psychothriller, mohu vám Funny Games U.S. doporučit. Pro ostatní z vás, například pro ty, kteří čekají od filmu také nějakou tu myšlenku, je určena tato recenze.

Druhdy zřejmě prestižní edice Nakladatelství Lidové noviny Česká knižnice, jež měla zprostředkovávat základní a snad i kvalitní, leč zapomenutá díla české literatury v poměrně luxusní výtvarné úpravě, zároveň v „kriticky ověřené čtenářské edici“ a se zasvěceným komentářem, působí poslední dobou, jako by neměla žádnou koncepci.

V rakouském Linzi proběhl festival Ars Electronica. Město na týden ožilo setkáním lidí z celého světa nad novými technologiemi v umění i ve společnosti. Festival je také jednou z mála akcí vůbec, která se věnuje interaktivnímu umění – svěžímu uměleckému proudu těšícímu se v poslední době stále většímu zájmu.

V pražských kinech a dokonce i multiplexech máte možnost vidět pásmo animovaných hororových filmů Strach(y) ze tmy. Avšak když zůstane jen u „možnosti vidět“, o nic podstatného nepřijdete.

Francouzští producenti měli nápad dát dohromady skupinu současných komiksových výtvarníků a vytvořit pásmo animovaných filmů, jejichž spojujícím tématem by byl čirý děs a nejhorší noční můry. So far so good. Ovšem ruku v ruce s velkým potenciálem tohoto konceptu jde i neodbytný pocit, že se to prostě nemůže povést.

S díly významných sochařek 20. století – Věry Janouškové, Evy Kmentové a Aliny Szapocznikow seznamuje návštěvníky výstava, kterou pro Královský letohrádek zajímavým způsobem sestavila kurátorka Adriana Primusová.

Překladatel a autor doslovů Alan Beguivin je jedním z ústředních budovatelů kultu Michela Houellebecqa u nás. Nejen že z průměrného autora solidních, leč poměrně nudných knih o hysterických sobcích utápějících se v sebelítosti dělá spisovatele nonkonformní a kontroverzní prózy, ale v doslovu k Rozšíření bitevního pole překračuje i běžnou míru nehoráznosti.