ExitOfUs a Propositions aneb ... (není co dodat)

ExitOfUs_foto_Petr_Otta
Když se na našem magazínu objevil článek o tanečnících ze skupiny DOT 504 naposled, byl jsem v něm schopen v podstatě pouze konstatovat, jak mi úžasem spadla čelist. Téhle neprofesionality se dnes, chvála bohu, nedopustím. Ne že by inscenace ExitOfUs nebo Propositions, reprízované v La Fabrice, nějak výrazně pokulhávaly za předchozím kusem Holdin’ fast, ale po utrpěném prvním šoku už jsem schopný dívat se na skvělý tanec s víc chladnou hlavou.

Určujícím prvkem obou představení večera, a ostatně i všech produkcí tohoto souboru, je fyzický kontakt tanečníků. Ten u jinak vcelku abstraktních témat jednotlivých choreografií dodává určitou osobní naléhavost – tedy, netančím jakýsi abstraktní koncept, ale já jako fyzicky existující jedinec v kontaktu s ostatními vytvářím svou osobní výpověď.

propositions Základní myšlenka představení ExitOfUs (režie: Tomáš Volkmer), byla postavena na rozporu mezi svázaností se životem a lehkostí smrti. Tento obraz je vytvořen s obdivuhodnou grácií, kdy se nejprve první tanečník (Petr Opavský), nahý a přivázaný ke krabici, snaží sisyfovsky přejít jeviště se svým břemenem a posléze z té samé krabice si druhý z nich (Jaro Vinařský) prostře k snídani, pomaže pistoli medem a zastřelí se.

Na základě tohoto rozporu pak oba aktéři při představení jakoby existují na pomezí těchto dvou pólů a volně přecházejí z jedné strany hranice na druhou. Chvíli tedy jeden z nich mrtvě ležel a druhý byl hybatelem akce a posléze zase naopak. Diference mezi oběma aktéry a vemkonců i oním pomyslným životem a smrtí se však s postupem času zužovala a nakonec ono předávání živosti probíhalo ve vzájemném kontaktu a nepřerušovaném proudu, který se svobodně převaloval mezi životem a smrtí.

Velkou vizuální atraktivitu dotvářela, kromě profesionálních koncentrovaných výkonů obou tanečníků (choreografie: Jaro Vinařský), detailní práce se světlem a ostrým vykreslením stínů obou aktérů na zadním prospektu. Vůbec poslední dobou nabývám dojmu, že zatímco u činoherního divadla jsou světla na pokraji zájmu režisérů, u nonverbálního divadla fungují jako jeden z hlavních vyjadřovacích prostředků. Tím ale nijak nehodnotím. Pouze konstatuji.

propositions2 Druhé představení večera, Propositions, v různých rovinách zkoumalo téma moci a ovládání, a to od partnerských vztahů až někam k politice a ovládání mas. Na začátku všichni čtyři aktéři (Vojtěch Fülep, Andrea Lamešová, Pavel Mašek, Lenka Vágnerová) přišli jakýmsi tunelem připomínajícím vstup do arény a od počátku se začala budovat neustále se měnící struktura dominancí a submisivit. Ono ovládání občas stojí na charismatu, občas na sexuální přitažlivosti a nebo na prostém práskání kabátem o zem (což vydává biči podobné zvuky) – být oblečený ostatně slouží jako jakýsi univerzální fakt ilustrující dominanci.

Oproti ExitOfUs mají Propositions výhodu značně komunikativnějšího tématu, kde se na rozdíl od předchozí meditace nad hranicí života a smrti dostáváme k relativně běžné zkušenosti každého diváka. Navíc se nám přítomností dvou párů do hry dostává i lehce sexuální a vztahový podtext, který také na atraktivitě neubírá. Nicméně ani jedna z inscenací nejde jednoduchou cestou k divákovi a nutí k přemýšlení a obě jsou výsostně profesionální záležitostí, a to jak technicky, tak tanečně. Naprovždy – Tip Unbornu.

ExitOfUs

námět, režie, výprava: Tomáš Volkmer
choreografie: Jaro Viňarský
autorská spolupráce: Petr Opavský, Jaro Viňarský
účinkují: Petr Opavský, Jaro Vinařský
hudba: Jan Burian a Mikoláš Růžička

PROPOSITION

choreografie: Lenka Vágnerová
tančí: Vojtěch Fülep, Andrea Lamešová,
Pavel Mašek, Lenka Vágnerová
sound design: David Vrbík
light design: Patrik Sedlák
scénografie: Renáta Weidlichová

Nejbližší reprízy DOT 504:

27. března – HOLDIN' FAST v divadle La Fabrika
12. dubna – PROPOSITION, v rámci České taneční platformy v divadle Ponec
13. dubna – HOLDIN' FAST, v rámci České taneční platformy v divadle Ponec
24. dubna – HOLDIN' FAST v divadle La Fabrika
Průměr: 5 (2 hlasů)

Zpět nahoru