Formální, modelové: Neforemnost

Schwab, autor

Pražské komorní divadlo v divadle Komedie uvádí v Pařízkově režii a Kafkově překladu další hru Wernera Schwaba Nadváha, nedůležité: neforemnost (Poslední evropská večeře) s Fingerem, Zachem, Štréblem, Kolářovou a Hybnerovou v hlavních rolích. Opět je na co se dívat. Další hrou Wernera Schwaba se Pařízkova Komedie vrací ke kořenům - a po poněkud nudném Antiklimaxu se dá říct, že téměř až na úroveň Lidumora (jehož derniéra se chystá ve stejné době, jako premiéra Evropské večeře).

Hra s poněkud nudným názvem Nadváha, nedůležité: neforemnost (v originále Übergewicht, unwichtig: Unform, což zní přeci jen poněkud lépe a úderněji než český, byť poměrně přesný převod - hru přeložil Tomáš Kafka - když před devíti lety vyšla ve svazku Schwabových fekálních dramat v nakladatelství Větrné mlýny, nesla ještě název Nadměrečnost, nadbytečné: deforma) patří k tomu lepšímu, co Schwab stvořil a jedná se jako obvykle o lehce dekadentní komedii plnou černého humoru, kritiky a samozřejmě degradace. Nechutná maloměstská či snad velkovesnická společnost se sejde v místním zaplivaném hostinci, aby oslavila konec roku. Mezi banálními řečmi a vzájemnými urážkami řeší své problémy se sebou samými, se sebou navzájem i se svou sexualitou a je nepochybné, že pro Schwaba představují model společnosti jako celku - jsou tu ostatně představeny všechny základní lidské typy. (K tomu je zajímavá i nerovnováha mezi ryzí formálností hry i její inscenace a deklarovanou neforemností zobrazovaného). Do hospodské společnosti se dvakrát nepatřičně přidá honosný pár: ten první se snaží být stranou, a doplatí na to: druhému se to nestane, neboť je ještě cyničtější a výsměšnější než oni spořádaní občané.

Hra a její inscenace v Komedii je nesmírně vtipná a jak je v Komedii zvykem, dobře obsazená . Je vždycky zážitek vidět v jevištní akci přesnou Danielu Kolářovou, nedoceněného komika Jiřího Štrébla a nejkrásnější českou herečku Vandu Hybnerovou. Zvláštní pozornost si zaslouží postava impotentního alkoholika, místního učitele a (někdejšího?) sociologa v podání Romana Zacha. Jestlipak by dokázal v takové postavě najít Bohdan Sláma inspiraci pro svůj film Vesnický učitel a místo rozbředlého kýče natočit řádný realistický film plný radikální společenské kritiky?

Zpět do Komedie: režie D.D. Pařízka je jako vždy úsporná, scéna minimální a hudbu obstará několik popových songů (které ovšem tentokrát fungují mimořádně dobře, narozdíl např. od písní U2 ve Světanápravci). Zdá se ovšem, porovnáváme-li mezi sebou jednotlivé Pařízkovy inscenace, že jsou v zásadě vždy stejné a v posledku závisí na síle textu a momentální formě herců (což je v tomto případě na výši obé, tudíž je na co se dívat).

Komedie se před téměř šesti lety pod vedením D.D. Pařízka a Davida Jařaba vydala sympatickým směrem, v němž setrvává - v konkrétních inscenacích ovšem, zejména poslední dobou, poněkud pokulhává. Poslední dvě premiéry, Jařabův Nosferatu a Pařízkova Evropská večeře, dokazují, že pánové z Pražského komorního divadla ještě všechnu energii neztratili. Anebo jen šťastná náhoda?

Průměr: 4.9 (46 hlasů)

Zpět nahoru