Když Rakousko tančí ... rozhovor s Andreou Amort

Taneční teorie v praxi aneb Weintretetanz Wiesenthal
Rozhovor s rakouskou taneční teoretičkou Dr.Andreou Amort o její knize Österreich tanzt a o hlavní taneční scéně ve Vídni - Tanz Quartier Wien (TQW).

Co Vás vedlo k napsání knihy Österreich tanzt?

Už během mého studia na univerzitě ve Vídni jsem byla překvapena, že neexistuje žádný ucelený soupis toho, co se v rakouském tanečním a pohybovém divadle děje či stalo. Měla jsem jen knihu ze 40. let od Josepha Gregora (Joseph Gregor založil roku 1922 divadelní sbírku v rakouské národní knihovně – pozn. red.), která se jmenovala jednoduše Tanec. A šťastnou náhodou jsem získala zbytek peněz od intendantky v Sankt Pöltenu. Bylo to velmi neobvyklé, ale ona ten přebytek měla a dala mi k dispozici na knihu. V letech 1999 až 2001 jsem se 17 spoluautory napsala tuto knihu. Dnes bych ji udělala jinak, ale tenkrát jsem pro každé období v historii zkusila najít toho nejlepšího odborníka či odbornici.

Jaká byla místa pro pořádání tanečního divadla a performance před založením Tanz Quartier Wien v roce 2001?

Taneční scéna byla poznamenána druhou světovou válkou. V padesátých letech byl důležitější balet, moderní tanec stál v pozadí. V sedmdesátých letech se však opět začal rozvíjet a umělci museli najít prostory. Důležitým místem se stal Künstlerhaus, poté Scene Wien, kde se touto dobou pořádají popové koncerty. Pak také existoval Metropol, divadlo Brut a studia, kde umělci zkoušeli a kde i hráli, když nenašli jiné místo. Hodně se však hrálo i v muzeích a v pavilonu, který stojí vedle secesního kostela, navrženém architektem O. Wagnerem.

 

Ale takové komplexní centrum jako TQW nebylo.

Ne, vůbec ne. Některé skupiny si pronajaly halu ve 3. časti a o nájem se dělily, byla to bývalá jezdecká hala. Po roce ale dostaly výpověď.

Založení TQW bylo tedy pro taneční scénu velmi důležité.

Nesmírně důležité. Celá scéna se touto otázkou zabývala, podle mě, tak asi 15 let. Kulturní odbor na radnici vedl Peter Marboe a on urgoval, že je potřeba nějaké místo.

Jakou hodnotu má teoretické centrum TQW?

Nezávislá scéna se nejdříve pokoušela najít prostor. Zpočátku to bylo tak, že se scéna sama chtěla podělit o vedení tanečního centra. Základem měl být demokratický model vedení, kdy tři choreografové řekli, že zastřeší tři určité oblasti a po nějaké době to převezmou další. Ale Marboe (vedoucí kulturního odboru Vídně – pozn.red.) chtěl intendanty (voleni radou města –pozn red.). A první intendantka Sigrid Gareis vlastně určila profil, jak bude celý TQW vlastně bude vypadat. Byla tam od začátku a to je velmi důležité, zavedela i pořádání workshopů a právě zmíněné teoretické centrum. V devadesátých letech se velmi posílila taneční věda v německy mluvícím území. Na začátku byli zváni filozofové, kteří s tancem vlastně nic společného nemají nebo stojí jen na okraji jejich zájmu. A i další obory, například sociální vědy nebo kulturní vědy atd., se začali naráz zajímat o tanec a to považuji za pozitivní, nejsem si ale jistá, jestli přinesli něco pro tanec. Byla to však jistě fáze, kdy mnoho choreografů četlo filozofické knihy, např. francouzské filozofy z 80. a 90. let. Tento trend uz ale pominul. Bylo to tak mezi roky 2001 až 2007.

Myslíte si, že má TQW nějaké specifické publikum?

Ano, určitě. Ve vedení TQW nastala změna, od podzimu je novým vedoucím Walter Heun a Sigrid Gareis, dřívější intendantka, se orientovala na mladé publikum. Ale teď je publikum trochu větší a různorodější. To má vždy co dělat s programem. Nový intendant je tam zatím moc krátce, ale myslím, že má méně radikálnější přístup než předchůdkyně. Nechci hodnotit, jestli je to dobře nebo špatně, to se ještě ukáže. Dříve byla jiná dramaturgie, a ta vždy souvisí vedením, Gareis spolupracovala s Martinou Hochmut a Krassimirou Kruschkovou, a ony určovaly dramaturgii programu. Program byl velmi aktuální a experimentální, méně se zajímaly o taneční formy, které byly známy z dřívějších období. Walter Heun se nezdá, že by byl takový, ale je tam teprve pět měsíců a to je krátká doba. Ale dřívější zaměření bylo jasné a proto také získal TQW jasný profil.

Teď zcela obecně. Má tanec v Rakousku nějaká svá specifika? Nebo se mluví jen o internacionálním tanci?

Myslím, že tanec v Rakousku žádná specifika nemá. V 80. letech se mluvilo o tom, jakými tendencemi, je kdo ovlivněn. Pina Bausch byla jeden ovlivnující faktor a jinými byli třeba Post Modern Dance, tanečníci z New Yorku, protože mnoho rakouských choreografů a tanečníků v New Yorku studovalo. Ale dnes už to to tak není a to má co dělat s internetem a globalizací vůbec.

Dr. Andrea Amort je kurátorkou města Vídně, píše taneční kritiky pro noviny Kurier a koncipuje dramaturgii festivalu Tanz vor 1938. Tanz von heute. V roce 2001 vydala spolu se 17 spoluautory knihu Österreich tanzt, v roce 2003 napsala knihu Rudolf Nurejew und Wien a 2010 knihu Hana Berger (Wien 1910 – Ostberlin 1962): Spuren einer Tänzerin im Widerstand. Více na www.kuratoren-theatertanz.at 
Průměr: 5 (3 hlasů)

Zpět nahoru