Divadlo - Recenze

Disciplüna: Síla brněnského zvyku

5
Průměr: 5 (3 hlasů)
Jan Mazák jako Caribaldi v Městském divadle Brno

Jako ironický špendlík si zabodlo Městské divadlo Brno do svého slušivého repertoárového oblečku inscenaci Síla zvyku, drama Thomase Bernharda v režii Hany Burešové.

Rusalka v metru - Ukvapený Kvapil?

5
Průměr: 5 (2 hlasů)
C:\Documents and Settings\Administrator\Plocha\DMK29ee87_NO_TEXT.JPG

V spektáklu jezerní merendy, Husa na Provázku v rámci projektu Cesta za Rusalkou vykročila za Kvapilovým libretem, vedena bratry Formany. Nejasná zrada z lidskosti, kterou duše nezvyklá nemůže pochopit a drcena realitou hroutí se tak do sebe, je tematickou sestrou Kvapilovy Princezny Pampelišky (1897).

Od velké operety k velké operetě (Divadlo v Dlouhé: U Hitlerů v kuchyni)

2
Průměr: 2 (4 hlasů)
C:\Documents and Settings\Venca Párek\Plocha\Zbytečnosti\uhitleru.jpg

Místo pohodové rodinné komedie z národních dějin nám režisér Jan Borna s celým ansámblem Divadla v Dlouhé přináší šokující jízlivou show o tom, jací jsme a jací jsme byli.

Apostrof II aneb Pokračování

5
Průměr: 5 (1 hlas)
Apostrof logo

Ještě před (dnes už víme, že vítěznými) Genetovými Služkami z jižní Koreje byla na programu letošního Apostrofu dvě představení.

Festival Apostrof I aneb Krátké shrnutí nebo dlouhá pozvánka

5
Průměr: 5 (3 hlasů)
Apostrof logo

Sousloví nezávislé a amatérské divadlo je poněkud sporná marketingová značka. Je to totiž škatulka natolik bezbřehá, že je prakticky nemožné si pod ní cokoliv představit. Bude to mezinárodní Šrámkův Písek? Nebo hůř, Jiráskův Hronov? A proč by mě to mělo vůbec zajímat?

Chuck Palahniuk: Klub rváčů - Rozladěná anarchistická hymna

4.944445
Průměr: 4.9 (18 hlasů)
Klub rváčů

Ačkoli se náš web zaměřuje převážně na kulturu pražskou, dovolujeme si Vám vzhledem k výjimečnosti níže popisované události přiblížit i dění na jiných než metropolitních jevištích. Přijměte proto recenzi na inscenaci Klub rváčů, se kterou 26. května hostovalo ve Švandově divadle Činoherní Studio Ústí nad Labem.

Psí matka aneb O Kohoutovi, slípce a antické tragédii

5
Průměr: 5 (5 hlasů)
Logo Divadla Na prádle

Pavel Kohout je na české kulturní scéně postavou poněkud kontroverzní. Jedna skupina lidí mu nemůže prominout jeho svazácko-údernické začátky a pro druhou je neodpustitelné jeho následné odrození z lůna rodné strany. Bez ohledu na tento spor mu ale jedna věc upřít nejde – není postavou přehlédnutelnou. A stejně tak přehlédnutelnou není ani inscenace Psí matka v Divadle Na prádle v Kohoutově režii vlastní dramatizace.

Sněhová královna - Pohádka v Národním?

4.6
Průměr: 4.6 (5 hlasů)
Logo_ND

Klasický příběh oposlouchaný z rozhlasu, mnohokrát čtený i přečtený, děsivé „Kááááájíííí“, znějící v uších i po letech, a mrazivý pocit bezmoci zkřehlé Gerdy...

Terminus aneb Krátká zpráva o jednom večeru a jednom dramatu

5
Průměr: 5 (2 hlasů)
Logo Divadla Letí
Pokud se vám do ruky dostane dramatický text, po jehož přečtení jste přesvědčeni, že by právě on neměl zůstat ukryt zrakům veřejnosti, dá se dělat několik věcí. Pokud máte dostatek času, prostředků a nápadů, uděláte inscenaci. Ale nemusíte mít ani jedno z toho – to pak uděláte scénické čtení.

Vrba aneb Nespojitost

4.6
Průměr: 4.6 (5 hlasů)
Logo Divadlo Continuo
Pravděpodobně tím hlavním, čím se dostalo Divadlo Continuo do širšího diváckého povědomí, je Kratochvílení, tedy site-specific produkce na jihočeském zámku Kratochvíle. To však bylo po deseti ročnících uloženo k ledu a místo něj se letos Continuo přesunulo k rybníku Otrhanec s dalším site-specific projektem Na hrázi.

Zpět nahoru