Ať zhyne kterýkoli český literární časopis, bude to důvod k oslavě

Je na čase, aby se TO změnilo!

Ministerstvo kultury snížilo dotace na „živou kulturu“. Proti čemuž se začali bouřit příjemci těchto dotací. Nejvýrazněji pak tzv. literární časopisy. Vtip je v tom, že něco mrtvolnějšího, než je česká literární scéna, zejména literární časopisy, abys pohledal. Tak jakápak živá kultura.

Na stránkách Literárních novin se už dávno setkáváme především s politickými obskurnostmi, na stránkách Hosta, Tvaru a A2 pak zajisté mj. s literaturou, ale snad nejšedivějším a nejnudnějším způsobem, jakým to vůbec lze. Chybí nám invenční a originální autoři, recenze a další články překypují banalitami, truismy a opakováním všeobecně známých faktů, počítají se čtenářem-pitomcem. Světová literatura je reflektována pouze prostřednictvím překladů, obsah časopisů se řídí výhradně vnějšími okolnostmi, tedy politikou nakladatelů a knihkupců. Kromě všeobecných stesků na úpadek doby, nedostatek peněz nebo malý zájem obecenstva zde nenajdeme žádný výrazně ne-státní nebo ne-většinový postoj a utápíme se v humanisticky moralistním balastu. Humor nelze čekat. Nějaký svatokrádežný názor, který by trochu relativizoval národní oblibu např. let šedesátých nebo se nesnažil o všeobjímající selanku přátelství mezi všemi autory, kritiky, nakladateli a časopisy, rovněž ne.

Objeví-li se nový přispěvatel, je nový obvykle jen dle jména, jeho šedivý proud bezvýrazných řečí je vcelku neodlišitelný od ostatního. Nemluvím zde o tzv. revuích, tlustých magazínech, blížících se periodicitou a obsahem spíše ke sborníku (např. Souvislosti, jež si nadprůměrnou kvalitu udržují). Pár autorů, kteří umí psát vtipně, chytře a zajímavě, tu ovšem máme (kupř. Michael Šprit, Martin Pokorný, Martin C. Putna, Václav Jamek, Jan Linka, Petr A. Bílek) – ti se ale většinou věnují zcela jiným věcem, než je literární publicistika a kritika, nemluvě o tom, že za jeden redakční stůl by si nesedli. Když se objeví autor s potenciálem, buďto se mu do magazínů této úrovně vůbec přispívat nechce, nebo je po několika zkušenostech, kdy jsou všechny stylově výraznější prvky či razantnější názory potlačovány a uhlazovány, dokonale odrazen.

Nevidím tedy důvodu, proč by stávající časopisy, které již ztratily kredit (případně jej nikdy neměly), měly být dále financovány s podporou státu. Nechť jsou ministerské peníze dány k disposici jiným projektům a jiným redakcím.

Průměr: 3.7 (17 hlasů)

Zpět nahoru