V rakouském Linzi proběhl festival Ars Electronica. Město na týden ožilo setkáním lidí z celého světa nad novými technologiemi v umění i ve společnosti. Festival je také jednou z mála akcí vůbec, která se věnuje interaktivnímu umění – svěžímu uměleckému proudu těšícímu se v poslední době stále většímu zájmu.

S díly významných sochařek 20. století – Věry Janouškové, Evy Kmentové a Aliny Szapocznikow seznamuje návštěvníky výstava, kterou pro Královský letohrádek zajímavým způsobem sestavila kurátorka Adriana Primusová.

V Domě U Kamenného zvonu jsou návštěvníkům většinou představována díla velikánů moderního českého umění. Neobvyklý průlom do zdejšího ustáleného výstavního plánu představuje právě probíhající 6. Bienále mladého umění, přehlídka toho nejsoučasnějšího, co tuzemská výtvarná scéna nabízí.

Galerie Futura připravila na prázdniny výstavu nazvanou Love at first Site. Jak je v tomto experimentálním prostoru dobrým zvykem, jde o promyšlenou a hravou expozici příhodně umístěnou ve zdejších labyrintovitých prostorech, které zřejmě vyhovovaly záměru kurátorky Emanuely Nobile Mino reflektovat téma prostoru, prostorovosti, hranic či teritorií.

V Galerii Futura na Smíchově na Vás až do konce prázdnin čekají tři různorodé výstavní projekty, jejichž společným jmenovatelem by s trochou recenzentské velkorysosti mohlo být téma rozostření rolí a identit...

Právě probíhající výstava sochaře Huga Demartiniho je uspořádána z prací let 1968–1976. Toto období je u autora charakteristické vyhazováním předmětů – koulí, kvádrů, válců do vzduchu. Díky umělcovo pohybu se vytvořila neustále se měnící vztahová soustava. Známé jsou fotografie zachycující Demartiniho přímo v akci, či kompozice následně vzniklá na zemi. Jedna z takových akčních konstelací předmětů ve vzduchu je fixována v hlavní místnosti Topičova salonu.

To, jestli jsou v kultuře peníze, se prostě pozná. Člověk může být sebetvořivější, ale takové krásné expozice, jaké se dočkal František Vláčil v Císařské konírně, se dočká jedině na Pražském hradě a tak asi deset let po smrti. Na druhou stranu, nemít peníze neznamená automaticky nemít zajímavou prezentaci, ba někdy to může být dokonce ku prospěchu věci, což dokazuje i výstava Point Shop Jana Kalába alias Pointa ve vysočanské Trafačce.

Do Uměleckoprůmyslového muzea zavítala výstava seznamující veřejnost s dílem a osobností britského designera druhé poloviny 19. století Christophera Dressera. Tento „pionýr moderního designu“ předběhl svoji dobu překvapivě puristickým výtvarným výrazem, zvýšeným smyslem pro praktičnost a funkčnost předmětů i neobvyklými kombinacemi materiálů.

Podle seriálu Sex ve městě je v New Yorku nejlepším místem k seznámení (nejlépe s panem božským) vernisáž. Jestli to ovšem platí o výstavě, která právě probíhá v Galerii Václava Špály na Národní třídě, není vůbec jisté. Pokud ovšem nedáváte přednost perverzním typům.

Po dobách tuhého ideového normativismu, jaký představovala první polovina padesátých let v Československu, dochází v našem umění na sklonku desetiletí k postupnému rozvolňování socialisticko realistických ideových schémat. Do hry opět vstupuje odkaz meziválečné avantgardy i nový aerodynamický styl ovlivněný lety do vesmíru...