Bruselský sen - československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let

logo.jpg

Po dobách tuhého ideového normativismu, jaký představovala první polovina padesátých let v Československu, dochází v našem umění na sklonku desetiletí k postupnému rozvolňování socialisticko realistických ideových schémat. Do hry opět vstupuje odkaz meziválečné avantgardy i nový aerodynamický styl ovlivněný lety do vesmíru...

Synonymem pro obrat v kulturním směřování stala se československá expozice na EXPU 58 v Bruselu. Její podobou a impulsy, které přinesla dalšímu uměleckému vývoji, zabývá se výstava Bruselský sen, probíhající v Ústřední městské knihovně.

Expozice je rozdělena na dva hlavní oddíly. V prvním je návštěvník seznámen s podobou a náplní československého pavilonu a stručně i s celkovým konceptem bruselské výstavy a pojetím jiných národních prezentací. Zájem o jiné než československé přínosy zůstává však většinou ve formě doprovodných textů. Ve druhém oddílu se pak kurátoři obecněji zabývají uměním, designem a životním stylem přelomu 50. a 60. let v Československu. Stejně jako naše legendární expozice z roku 1958, promlouvá i výstava o ní jazyky nejrůznějších médií. Vedle samotných uměleckých děl nalézají se tu desítky fotografií, plánků, filmových záznamů, a dokonce i autentický text určený jako instruktážní příručka pro režimní špicly, pohybující se po expozici.

letákČeský pavilon měl světu ukázat moderní socialistickou republiku, ve které se v harmonické symbióze snoubí oblasti vědy a techniky s kulturou a uměním. Vedle Laterny Magiky Alfréda Radoka a Josefa Svobody, bohaté kolekce skla, jíž dominovaly prostorové vitráže Jana Kotíka, či tapisérií Ľudovíta Fully s lidovými a pracovními motivy, mohl se tu návštěvník obdivovat zemědělským strojům či přístroji betatron, novému československému patentu, jenž umožňoval pomocí radioaktivního zařízení měřit kvalitu materiálů. Na tehdejší poměry vysokou uměleckou úroveň měl i samotný pavilon (architekti František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný), stavba skromných funkcionalistických tvarů ozvláštněná elegantní restaurací měsícovitého půdorysu, „levitující“ na subtilních nosnících.

Celý svět, včetně východního bloku, zaznamenával v druhé dekádě od skončení světové války nebývalý hospodářský růst. Zlepšující se ekonomická situace vedla k radikální proměně životního stylu. Lidé se stěhovali do moderně vybavených bytů v nových, velkoryse navržených sídlištích, v masovém měřítku se začala prodávat motorová vozidla. Podněty EXPA 58 předurčily záplavě průmyslově vyráběných výrobků design. Oblé dynamizované tvary a typický geometrický dekor určily podobu bytových interiérů, střihů a vzorů oděvů, karosérií automobilů a motocyklů i propagačních materiálů a grafických úprav knih a časopisů.

letákRozsáhlá výstava v Městské knihovně dokumentuje tento duchovní kvas a jemu odpovídající umělecké formy, pro něž se časem ujalo označení bruselský styl, vyčerpávajícím a zároveň přehledným způsobem. Jako problém se může jevit chabá snaha kurátorů srovnat československé tendence s obdobnými trendy v jiných zemích. Podobné, žel bohu nerealizované srovnání by mohlo odpovědět na řadu podstatných otázek, jež se vytčeného tématu dotýkají: Jaké místo zaujímá československé umění 60. let v kontextu celosvětového vývoje? Je něčím specificky československé? Docházelo tu k nějakým konkrétním inspiračním přenosům mezi díly československých a zahraničních autorů? ...

Bruselský sen
Galerie Hlavního města Prahy
Městská knihovna na Mariánském náměstí
14. 05. 2008 – 21. 09. 2008

Foto: http://www.expo58.info/

Průměr: 5 (7 hlasů)

Zpět nahoru