Možná nám v době nové kulturní politiky nezbyde, než se zaměřit na umění v ulicích – to je totiž oblast, která se rozvíjí bouřlivě, protože nepotřebuje žádnou státní či institucionální podporu.

Umění v ulicích však neznamená jen plakáty, samolepky a graffiti. Kulturu často bizarně aranžovaných výloh, se kterými jsme se setkávali především za dob komunistických, kdy výlohy sloužily také trochu jako nástěnky připomínají netradičně pojaté – pouliční – galerie. Jedna z nich, Galerie Vernon, se nachází poblíž Veletržního paláce, druhá, Galerie DO/OKA, v Husově ulici v centru Prahy. Společné mají to, že nejde o výstavní prostory, do kterých by se vcházelo a jimiž by se procházelo, ale právě pouze o výlohy, v nichž se kolemjdoucím nenabízí zboží, nýbrž umění.

S Galerií Vernon to není tak úplně jednoduché. Nejen že začala výstavní sezónu výstavou Milan Knížák – Podivný kelt, na které ředitel NG vystavoval i nevystavoval svá díla, čímž pachatelé výstavy zmátli jak jeho přívržence, tak odpůrce. Existuje totiž galerie a projekt Vernon. Vernon Projekt, rohová galerie ve výloze, představuje vlastně jakýsi experimentální prostor Galerie Vernon, která se nachází poblíž. Naštěstí je pro ty, kteří by se snad cítili zmatení, v těsné blízkosti výstavní výlohy také příjemná kavárna Ouky Douky, ve které lze nabrat sil na další, a to nejen umělecké, zážitky. Aktuálně, tedy do 12. května, probíhá v galerii výstava Martina Kocourka Zakázaná zóna, ve výloze Projektu Vernon pak můžete do 8. května shlédnout hry s prostorem Michala Škody.

To Galerie DO/OKA vznikla díky vstřícnosti Psychologického ústavu v Husově ulici, spojující Mariánské náměstí a Národní třídu. Výlohy budovy, kterou bychom mohli vzhledem k tomu, že v ní sídlí také Centrum teoretických studií a z druhé strany Filosofický ústav, nazvat hnízdem intelektuálů, se staly útočištěm pro mladé umělce, kteří mají zájem „vyzkoušet si v konkurenci s denním ruchem města sdělnost svých prací“. Ve skromnějších podmínkách se tak oživil projekt Window gallery, který bylo možno po mnoho let sledovat ve výlohách British Council na Národní třídě. Momentálně zde vystavuje Matouš Karel Zavadil svůj projekt s názvem Se vrtáčejí v mokřadech.

Spojení tradičních pestrých výloh, které jsou pro nás neodmyslitelnou součástí města, a výstavních prostor je vítaným osvěžením městské estetiky přesto, anebo právě proto, že si možná mnozí kolemjdoucí ani nevšimnou, že jde o umění (přeci jen jsme zvyklí na nejrůznější šílené aranžérské a dekoratérské kreace). Přiznám se– i já jsem okolo Galerie DO/OKA dlouho chodila s představou, že jde nejspíš o nějakou prezentaci Lidové školy umění, a snažila jsem se najít vchod do Vernon Projektu s tím, že se přece musí lidé nějak dostat dovnitř. Ale právě onen moment překvapení se může stát impulsem pro promýšlení těsnějšího, organičtějšího propojení života a umění – a to se v době, kdy je obojí pokládáno za specifický druh produktivní činnosti, ještě bude hodit.

Související odkazy:
http://www.dooka.cz
http://www.vernonfineart.cz
http://www.vernonprojekt.com
http://www.galerievernon.com

Přečtěte si také:
Malé pražské galerie: Galerie Rakouského kulturního fóra (Jiří Franta a David Böhm: Snadná danost)

Malé pražské galerie: Tranzitdisplay - Prostor transformace

Malé pražské galerie: FUTURA (Shanghype)

Malé pražské galerie: Senzor