@New Brave World - Současné finské umění ve Výstavní síni Mánes

@New Brave World.jpg

Malíř Petr Řehoř, původem Čech, žijící ovšem již delší dobu ve Finsku, přivezl v rámci výstavy @New Brave World do Výstavní síně Mánes poněkud hůře uchopitelný soubor současného finského umění.

Dle záměru deklarovaného v doprovodném textu se mají vystavené práce kriticky stavět k současné konzumní společnosti, ovládané „materialismem vyhraněným tržním hospodářstvím, relativizujícím integritu jedince“. Tak na mě ovšem samotná díla často nepůsobí. Chtělo by se říci naštěstí.

Asi nejvíce se proklamovanému konceptu blíží monumentální malby Minny Jatkoly (S cestovní kanceláří). V pestrobarevných figurativních kompozicích nám malířka předkládá groteskně deformovanou vizi světa, zaplaveného reklamními neony, výškovými budovami a hrůzostrašně plochými lidskými typy, které se proměňují pod tlaky vnějších módních trendů. Tragikomický nádech maleb je při bližším zkoumání přebit silným existenciálním podtónem, reprezentovaným například černým tunelem, kde mizí odpadní produkty společnosti – věci, lidé, ideje. Silně, až brutálně jednoznačně je v malbách Jaktoly traktováno také tradičně feministické téma ženského těla jako objektu vizuální konzumace, jež je podrobeno pohledům panovačně sebevědomých mužských voyerů. Přes popsané kvality díla však zůstává otázkou, zda se Jaktola nevyjadřuje spíše k situaci moderní společnosti kolem roku 1930 než k aktuální současnosti, její práce až příliš připomínají angažované výtvory meziválečné nové věcnosti. Podobnou, ale ještě o něco přímočařejší formu volí k vyjádření pocitů hrůzy z globálních problémů planety Teemu Mäki (Pussyhead /Vittupäa), který svůj gigantický, apokalypticky působící triptych, jemuž dominuje obří falická hlava vyrůstající z penisu podivné bezpříznačné bytosti, pokrývá řadou útočných textových sdělení (Například: 400 000 000 children go to work instead of school). Není jasné, zda má divák tuto šipkami a popiskami protkanou mapu po zvěrstvech dneška chápat tak úplně vážně. Autor se vzhledem k naivitě svých výkřiků pohybuje na nejasné hranici ironie, doufám, že záměrně.

Minna Jatkola

K fenoménu bezbřehého prodávání čehokoli komukoli vztahují se i Filozofické nálepky (Mika Karhua, Pentti Määttänen), zvětšené štítky „fiktivních“ medikamentů pojmenovaných podle slavných osobností světové filozofie a doplněných ironickými instrukcemi pro uživatele: Max bar 46mg, Against ideological anemia and for defeating capitalism, No Guarantee. Consumption on own risk. Nietzche’s Nitro, neuroglycerin, Explodes the blocks but retains the head, possibly also the idiocy. Naturalism Pilly 120 mg, for transcendental shyness… Těžko říci, zda lze podobnou postmoderně zavánějící hříčku chápat společensko-kriticky. Vtip štítků spočívá v absurdním spojení dvou poměrně vzdálených a zřídka kdy spojovaných prvků (klasikové filozofie, informativně propagační označení produktu), a tak umělci, těžko říci zda intencionálně, vlastně dokazují, že některé součásti světové kultury jsou ještě stále běžným způsobem neprodejné.

Maija HelasvuoNa výstavě @New Brave World se nacházejí i díla, jež z útočně laděného konceptu kurátora výrazně vybočují. Očividně k tomu dochází v případě hloubavých, niterných videí Jaany Koko (Hlídkování, mytí nohou), ve kterých autorka pronásleduje ducha zemřelé matky, či se zabývá předáváním odkazu renesanční básnířky Gaspary Stampa. Polemiku s komercializovaným systémem lze jen těžko vyčíst také v intimních instalacích Carity Maury. Ústředním motivem se v nich pro umělkyni staly rudé srdcovité útvary z různých materiálů, komunikující mnoha způsoby se svým okolím – jednou je srdíčko uzavřené na dně skleněných nádobek (Nevinní), podruhé se vytrhlo z podložky a jako by se někomu nabízelo (Co ode mě chceš víc?).

Ačkoli v případě angažované koncepce výstavy zůstalo spíše u zbožného přání, rozhodně neváhejte a Výstavní síň Mánes navštivte. Objevíte zde pestrou směs současného umění, jež v Čechách vzhledem ke geografické odlehlosti Finska asi zase hned tak neuvidíte.

Vystavení umělci: Saara Ekström, Maija Helasvuo, Minna Jatkola, Mika Karhu, Jaana Kokko, Marcus Lerviks, Carita Maury, Vojtěch Míča (Česká republika), Teemu Mäki, Petr Řehoř, Annu Vertanen, Janne Virkkunen, Jan-Kenneth Weckman, Peter Maury a Pentti Määttänen.

Trvání výstavy: 11. 4. - 4. 5. 2008

Průměr: 5 (2 hlasů)

Zpět nahoru