V rakouském Linzi proběhl festival Ars Electronica. Město na týden ožilo setkáním lidí z celého světa nad novými technologiemi v umění i ve společnosti. Festival je také jednou z mála akcí vůbec, která se věnuje interaktivnímu umění – svěžímu uměleckému proudu těšícímu se v poslední době stále většímu zájmu.

S díly významných sochařek 20. století – Věry Janouškové, Evy Kmentové a Aliny Szapocznikow seznamuje návštěvníky výstava, kterou pro Královský letohrádek zajímavým způsobem sestavila kurátorka Adriana Primusová.

V Domě U Kamenného zvonu jsou návštěvníkům většinou představována díla velikánů moderního českého umění. Neobvyklý průlom do zdejšího ustáleného výstavního plánu představuje právě probíhající 6. Bienále mladého umění, přehlídka toho nejsoučasnějšího, co tuzemská výtvarná scéna nabízí.

Galerie Futura připravila na prázdniny výstavu nazvanou Love at first Site. Jak je v tomto experimentálním prostoru dobrým zvykem, jde o promyšlenou a hravou expozici příhodně umístěnou ve zdejších labyrintovitých prostorech, které zřejmě vyhovovaly záměru kurátorky Emanuely Nobile Mino reflektovat téma prostoru, prostorovosti, hranic či teritorií.

V Galerii Futura na Smíchově na Vás až do konce prázdnin čekají tři různorodé výstavní projekty, jejichž společným jmenovatelem by s trochou recenzentské velkorysosti mohlo být téma rozostření rolí a identit...

Do Uměleckoprůmyslového muzea zavítala výstava seznamující veřejnost s dílem a osobností britského designera druhé poloviny 19. století Christophera Dressera. Tento „pionýr moderního designu“ předběhl svoji dobu překvapivě puristickým výtvarným výrazem, zvýšeným smyslem pro praktičnost a funkčnost předmětů i neobvyklými kombinacemi materiálů.

Podle seriálu Sex ve městě je v New Yorku nejlepším místem k seznámení (nejlépe s panem božským) vernisáž. Jestli to ovšem platí o výstavě, která právě probíhá v Galerii Václava Špály na Národní třídě, není vůbec jisté. Pokud ovšem nedáváte přednost perverzním typům.

Po dobách tuhého ideového normativismu, jaký představovala první polovina padesátých let v Československu, dochází v našem umění na sklonku desetiletí k postupnému rozvolňování socialisticko realistických ideových schémat. Do hry opět vstupuje odkaz meziválečné avantgardy i nový aerodynamický styl ovlivněný lety do vesmíru...

Přibližně před týdnem jsme Vám na UnBornu přinesli recenzi výstavy Od Hollara k Beuysovi. Na stejném místě, v Galerii Klementinum, pouze o patro výše, probíhá v podobném termínu také výstava současného českého malíře Jana Šafránka s lakonickým názvem Svět lidí.

V nevelké galerii na Betlémském náměstí probíhá výstava grafických děl maďarského malíře, zakladatele jednoho ze základních směrů geometrické linie výtvarného umění Victora Vasarelyho. Tento průkopník Op Artu, který se vyvíjel po boku Pop Artu v šedesátých letech, dobyl celý svět a ovlivnil každodenní život, a to nejen prostřednictvím obrazů a grafik, ale také užitého umění, světa módy a architektury. Vedle své umělecké tvorby spolupracoval i s Ernö Rubikem, dalším maďarským géniem, na podobě jeho hlavolamů.